Kerby Rosanes

je autor pro někoho oblíbený až kultovní, pro jiného tak trochu noční můra :D Přiznám se, že se řadím k té druhé části. Jeho doodles jsou sice nádherný, ale s mýma očima cvičí neuvěřitelně. Ne, že bych neviděla na blízko, navzdory blížící se pětce v počátku "letopočtu" čtu i kreslím bez brýlí, ale ideální to není, mám cylindr na pravém oku a to je tedy peklo, když se soustředím, najednou to udělá "cvak" a rozdvojí se mi linie. A to je u takovýchto miniatur prostě průšvih.
Nicméně zkusit jsem si ho chtěla, takže jsem se přihlásila do putovních omalovánek pro Martinu, alias Coloring Martina, a vybrala jsem si z nevybarvených obrázků ten, který by mé oko mučil nejméně. Zkušenost to byla fajn, ale jsem ráda, že to byl jen jeden obrázek, víc bych jich asi vybarvit nezvládla :D
Pastelky jsem použila Marco Raffine, a až teď jsem docenila genialitu Polychromos, jejich světloučká "Ivory" (č. 103) si mě získala tím, že ač je opravdu velmi světlá, je to pastelka, která je vidět. U jiných značek sice tento či podobný odstín vždycky nějaký existuje, ale vlastně "není vidět", tuha bývá velmi tvrdá a stopa téměř okem nerozeznatelná. Odstín je na horizontu nebe na obrázku velmi dobře zřetelný. Navíc se přes ni dá ještě použít další barva, v levém dolním rohu například je trojbarevný lístek, kdy jsem použila jako podklad právě Ivory, dotónovala růžové okraje lístku a zelený střed a JEŠTĚ po tom jsem tmavší zelenou dokreslila žilky. Miluju Polychromos čím dál víc. Na vysněné Luminance musím ještě nějakou dobu zapomenout, jedna kusovka stojí stejně jako dvě Polychromos, ale tyhle pastelky jsou opravdu výjimečné a určitě si musím zase dokoupit nějaké další odstíny.

Kerby Rosanes, Říše snů, Marco Raffine

Vánoce

se blíží, a já jsem se se svými omalovánkami zapojila ve skupině, kde se domlouvají výzvy. Vždycky se k výzvě připojí ten, kdo omalovánky doma má, chce se mu do předem určeného obrázku, a je vždycky parádní sledovat, jak v předem určeném čase "přistávají" ve skupině stejné obrázky, které jsou vlastně naprosto rozdílné. Tím, že každý autor má jiné oko, jiné pastelky, nebo třeba i jinou techniku, je to doslova pastva pro oko. Tím, že je předem určená doba sdílení, se nemůže nikdy stát, že by někdo od někoho "opisoval", inspiroval se, takže obrázky bývají opravdu velmi různorodé. Založit tuhle skupinu byl fantastický nápad, výborné je i to, že se do skupiny přidávají noví členové pouze jeden týden v měsíci a vlastně zpravidla na doporučení. Členská základna je tudíž sice početná, ale není tam tak přelidněno jako v ostatních omalovánkových skupinách. Navíc jsou tam velmi shovívaví ohledně příspěvků, spousta členů se chodí jen "kochat" a já zahanbeně přiznávám, že se poslední dobou řadím mezi ně.
Tuhle výzvu jsem kreslila do té míry na poslední chvíli, že jsem obrázek přidávala doslova v hodině dvanácté :D Ani pozadím jsem se nezdržovala. Takže tyhle hodiny prostě visí na bílé stěně. Tak. :D

Johanna Basford, Johanniny Vánoce, FC Polychromos, KIN Mondeluz, bílá Posca

Poštěstilo se mi

narazit na vlídnou a vstřícnou duši, která mi při zapálené debatě v omalovánkové skupině nabídla, abych si tolik diskutované pastelky vyzkoušela, že mi je půjčí. A tak jsem zjistila, že dobří lidé ještě žijí, otestovala jsem si pastelky, které bych si asi jinak nepořídila a jsem neskonale vděčná Andulce, že má tak laskavé srdce. 

Poslala mi vzorky snad všech pastelek, které má v zásobě, a já jsem se ponořila do testování, abych zjistila, že mnou vzývané FC Polychromos spadly na druhé místo, protože Caran Luminance jsou prostě nejlepší pastelky, které jsem za celou svou kreslící kariéru držela v ruce. Má smůla je, že jsou dvakrát dražší, než zmíněné Polychromos. Už abych začala šetřit :D Potěšila mě možnost seznámit se s pastelkami Prismacolor Premiere, které používají snad skoro všechny kreslící youtuberky a polovina naší pastelkové komunity a nemohou si je vynachválit. Taky bych si je chválila, ale... Investice pochybující se okolo dvou tisíc je pro mě momentálně nerealizovatelná. A upřímně, kdybych mohla nacpat dva tisíce do pastelek, budou to Luminance, a to bez přemýšlení :D

Ale Prismacolor jsem s chutí vyzkoušela, na tomhle obrázku jsem použila i další zapůjčené pastelky (DW Coloursoft, Caran Pablo) a už vím, co mi do ruky sedne nejlépe a nemusím se zbytečně stresovat, jaké pastelky bych vlastně měla případně chtít :) A znovu Andulce děkuji :)

The Magical City, Lizzie Mary Cullen, Prismacolor Premiere, DW Coloursoft, Caran Pablo

Nové vánoční omalovánky

od Johanny Basford jsem dostala od maminky k narozeninám a hned jsem je pokřtila. Šlo mi to jako po másle, otestovala jsem část nových Polychromos - s papírem si rozumí, doplácala jsem "sníh" bílou Poscou... a Vánoce mohou přijít :)

Johanniny Vánoce, Johanna Basford, FC Polychromos, KIN Polycolor, KIN soft pastels, bílá Posca

Mandala

z Tajné zahrady je počin po poměrně dlouhé době (#neničas #nejsoulidi ) a přestože se to kreslilo docela dobře, velikost slušná, na to, že Zahrada, opět jsem si ozřejmila, že mandaly a opakovaný motiv prostě není můj šálek kávy. Ale jsem na sebe pyšná, dokončila jsem to :) Obrázek do výzvy podle barev

Johanna Basford, Tajná zahrada, KIN Mondeluz

Vrchol blaženosti

aneb jak jsem zase neuváženě utrácela a přestože se mi to opět finančně příliš nehodí, mám takovou radost, že si ten nákup ani nedokážu pořádně vyčítat :D
Tentokrát jsem prostě NEMOHLA odolat. Omalovánky Discworld mít prostě musím, to se nedá nic dělat. Dvorní ilustrátor Terryho Pratchetta Paul Kidby vydal omalovánky doplněné svými ilustracemi a já se jimi budu jen kochat, protože se pravděpodobně do nich neodvážím čmárnout, to by bylo znesvěcení :D
A abych tomu nasadila korunu, objednala jsem si k omalovánkám jedny z pastelkových Mercedesů, Polychromos od Faber Castell. Sice samozřejmě nemám na to, abych koupila celou sadu čítající 120 odstínů, ale jsem skromná holka a postačí mi kusovky. Ty barvy, které obecně postrádám v ostatních sadách, víceméně růžové, červené... no však jsou na fotce vidět :) Už jen první čmárnutí mě ujistilo, že tyhle pastelky za ty peníze stály a že si zase našetřím na další kusovky, protože tohle bude má srdeční záležitost :)

Grayscale omalovánky

jsou podle mě už hotová díla, byť černobílá, a příliš netoužím do nich zasahovat pastelkami. Tím, že mají předem určené jasy a stíny, pro mě vybarvování ztrácí velkou část kouzla. Nemohu si prostě dělat co chci, obrázek je předem daný, a to daleko výrazněji, než v omalovánkách "obyčejných".
Tahle krasavice, kterou jsem si nechala vytisknout v kamarádčině tiskárně (má odešla definitivně do věčných lovišť, použitelný je pouze skener), byla součástí jedné pastelkové výzvy a ležela mi tady na očích snad 14 dní, než jsem vůbec dostala chuť, resp. se vyloženě dokopala k pastelkové aktivitě. Vize, jak bych obrázek chtěla mít, by tady byla, ale realizace nakonec (samozřejmě) dopadla poněkud jinak, právě především proto, že tohle se snadno nepřekresluje, vnutit tomu svou vůli, navíc pastelkami a na kancelářském papíru, je vlastně nemožné. Ještě kdybych použila třeba temperu, asi bych byla úspěšnější, ale to jsem nechtěla.
Takže jedna ohnivá žena, která se všem strašně moc líbila, ale já, kdykoli jsem se na ni podívala, připadala jsem si jako podvodnice, protože tohle prostě NENÍ má práce. Vyzkoušela jsem si grayscale, netěšilo mě to, příliš pyšná na tenhle obrázek nejsem a můžu zodpovědně prohlásit, že tenhle první grayscale obrázek je zároveň tím posledním.

KIN Mondeluz (a nebyla to nejšťastnější volba, pastelky se vysloveně drolily a to mě poměrně vytáčelo), bílá Posca

Putovní omalovánky

jsou obdoba památníku, který jsem mívala jako holka (a ještě tu někde v šuplíku leží). Majitel/ka omalovánek rozhodí nabídku v omalovánkových skupinách, následně ponejvíce založí svou vlastní skupinu, aby měla přehled ona i zúčastnění, určí základní pravidla (každý podle svého gusta) a odešle nevybarvené omalovánky první kreslířce/kreslíři. A tím se s nimi na rok, rok a půl rozloučí (a doufá, že ne na věky, i ty případy už se staly), podle počtu obrázků a zručnosti těch, kdo v nich vybarvují. Omalovánky poštou putují po republice z jednoho koutu do druhého, plní se obrázky a při troše štěstí získá majitelka omalovánek tímhle způsobem neobvyklou sbírku obrázků, vybarvených různými pastelkami a technikami, unikát, který nikdo jiný nemá.
Tenhle obrázek jsem kreslila do úplně prvních "putovek", omalovánek Secese, a vyvztekala jsem se řádně, protože mi stonky "nelícovaly" :D Ale zvládla jsem to, a doufám, že má majitelka z obrázku radost :)

KIN Polycolor, stříbrný Pilot

Úplně nenadále

si tak jdu po Václaváku, vlezu do knihkupectví a najednou si z něj odnáším nové omalovánky... Jsem z toho úplně paf ještě teď, protože to určitě, URČITĚ muselo být nějaký kouzlo, magie, The Magical City od Lizzie Mary Cullen mi prostě musely samy skočit do košíku :D
Ba ne, kecááám, jsem po nich toužila, ty křivý nečitelný linie, který dostanou ten správný tvar až s vybarvením obrázku, mi učarovaly už dávno. A tak je mám. A trochu se jich bojím :D Doufám, že mě jednou tenhle ostych přejde a pustím se do nich. Zatím jen jeden obrázek, inspirovaný tutoriálem z YouTube od autorky Peta Hewit, tohle legendární video je prostě lahůdka, a i když nemám DW Inktense, i Mondeluzkami se dá čarovat :)

Soutěž

s velrybou od Johanny jsem nevyhrála, a ani se nedivím, tenhle obrázek mi prostě nesednul. Kancelářský papír, na kterém je free obrázek, věci příliš nepomohl. Neviděla jsem ani barvy, ani nic, je to hodně drobný, Johanniny nové omalovánky Lost Ocean mě asi nechají klidnou. Když vidím, jak moc podrobný obrázky jsou, tak je mi předem jasný, že tyhle omalovánky potřebovat nebudu.

Johanna Basford, Lost Ocean, free obrázek, Marco Raffine

Kde domov můj

je pracovní název obrázku, který vznikl navzdory mému přesvědčení, že nutně potřebuju kreslit kvetoucí sakury :D Aneb někdy se to prostě vymkne a tohle je důkaz :D
Použila jsem KIN Mondeluz bez rozmytí, moc se mi líbí struktura, kterou na papíru dělají, takže jsem je po malé úvaze nechala tak, jak jsou.

Johanna Basford, Tajná zahrada, KIN Mondeluz

Další z výzev,

tentokrát se paradoxně vracím do zimy, přestože jsem se na jaro tolik těšila. U tohohle obrázku jsem zapojila pouze dvě modrá Progressa, gumu v tužce a bílý Pilot, gelovku. Zapatlala jsem nastrouhanou tuhou obou barev celý obrázek, pak jsem gumou v tužce zesvětlila některé části, některé dotmavila pastelkou, nakonec bílá gelovka na detaily. Rychlovka, ale vypadá to poměrně efektně :)

Johanna Basford, Čarovný les, KIN Progresso

Nové pastelky

Marco Raffine jsou čínská obdoba našich KIN Polycolor, je mají poněkud posunutou barevnici směrem k zářivějším tónům barev, což nemusí každému vyhovovat, ale klidně bych je doporučila na doplnění barevné palety právě KIN Polycolor. Kreslí se s nimi obdobně, nejsou úplně měkké, spíš tvrdší, takže skvělé třeba pro kreslení drobností a mandal. Krásně se jimi stínuje přítlakem, možnost míchání, vrstvení barev funguje jen omezeně, ale s lehkou rukou lze bez potíží. 72 různých odstínů je moc a moc fajn, výběr je plně dostačující. Spokojenost veliká :)

Johanna Basford, Čarovný les, Marco Raffine

Zajímavá výzva

s jednou kolegyní ze skupiny, omezená barevnou paletou. Vtipná vsuvka je to, že si paletu obhlížela z mobilu a barvy jsme tudíž měly každá jiné, ale bylo to fajn, obrázky se povedly :) Já jsem opět nevydržela a když bylo okolo TOLIK prázdného prostoru, který přímo volal po vyplnění, tak jsem mu prostě vyhověla :D Takže zase dvě varianty :)

Konečně jsem se dočkala!

Mondeluzky jsou doma! Měla jsem velký štěstí, protože díky velké poptávce a stěhování výroby z Číny Koh i noor pastelky zdražil a zdražili je snad všichni výrobci, nicméně se mi naskytla příležitost je koupit ještě za původní cenu. No to se nedá odmítnout :D Nastávají vodní hrátky! A ještě jsem zatoužila vyzkoušet zlaté Progresso a gumu v tužce jsem dostala jako dárek. Prostě skvělej nákup.
A skoro souběžně jsem se domluvila s Andy, aby mi objednala další pastelky z Ali Expresu, holky ve skupině je chválily, těším se na ně taky moc.

Zelená výzva

mě přinutila vytáhnout opět vajgly po dětech, abych si alespoň trochu obohatila škálu pro tuhle monochromatickou záležitost.
Dala jsem to, a protože se mi to zdálo tak nějak nedodělaný, ještě jsem do toho po uveřejnění sáhla... Věděli jste, že se omalovánky dají dokreslit? ;) Myslím, že tenhle obrázek je úplně první z mnoha dalších, do kterých jsem zasáhla trochu víc než jen vybarvením předem daných ploch... :)

Původní verze do zelené výzvy

... a dotvořená verze s dokreslenou siluetou víly.

Johanna Basford, Čarovný les, KIN Polycolor, Progresso, školní krtečci a mix zbytků

Potřebuju se odměnit,

nutně, okamžitě, a tak se vydávám do sušického papírnictví, aspoň malou radost že bych si udělala... Nakonec je z toho radost tak velká, až mám výčitky svědomí, ale když já si tak zřídka něco dopřeju, že je velmi rychle umlčím.
Nová radost se jmenuje Komnata času od autorky Daria Song a asi čtyřicet kusovek KIN Polycolor. Já mám takovou radost! Knížka je nádherná, už předem je mi jasný, že na všechny obrázky dobře neuvidím, ale něco určitě vybarvit půjde :)
Tak například tenhle obrázek s vílou v koši balónu. V nadšení nad tím, že mám víc odstínů modré než stávající dva, jsem si vymyslela postupný plynulý přechod z jedné modré do druhé... jenže nové kamarádky nějak nechtějí spolupracovat. Na místě přechodu se udělala výrazná ohraničující čára, se kterou neudělal nic ani blender (ano, už mám i ten :) ), takže abych to nemrskla rovnou do kamen, večer jsem to odložila a šla si radši lehnout. Ráno jsem to prohlídla, pak jsem vzala gumu a milou čáru jsem vygumovala. Vznikly divné ne úplně bílé fleky... mno... drapla jsem Poscu (ANO, mám Poscu a jásám, otevírají se mi zbrusu nové možnosti, jak se dozvíte vzápětí) a naťupkala ji to fleků... rozšmrdlala prstem... a znovu a ještě. Je z toho naprosto nelogická fronta mračen :D Ale co, holkám se to líbilo, lámat hlavu si s tím nebudu. Holt se vždycky všechno nepovede :D

                                                                                                                                                                                                                                                                                                               

Daria Song, Komnata času, KIN Polycolor

Zentangles

jsem objevila těsně před omalovánkami pro dospělé. Líbí se mi moc, jen mě pobavilo, že někdo vynalezl název pro můj letitý zlozvyk u telefonování: čmárání různých tvarů, velkých a propracovaných adekvátně délce a kvalitě telefonického hovoru :D Nejlépe propiska a útržek papíru, účtenka, okraj Zlatých stránek...
A protože po kapičkách (skleněnému efektu jsem zatím na kloub nepřišla) přišla další výzva - šperky, resp. drahé kameny, musela jsem si nějaké nakreslit, protože omalovánku, kde by se vyskytovaly, prostě žádnou nemám. Takže dnes vlastní dílo sakumprásk, kancelářský papír mi příliš nepomáhal, ale nakonec to nevypadá až tak zle :)

A když už umím kapičky,

co ten "skleněný efekt" nepoužít na něco jiného? Skleněná květina? Vybrala jsem v Zahradě dost velký květ a šla jsem to zkusit. Mno. Jako úplně to NENÍ to, co bych si představovala. Odkládám marné snahy, třeba někdy budu mít chuť si to ještě jednou zopakovat...

Johanna Basford, Tajná zahrada (Grada), nedokončeno

Po filigránu

jsem se okamžitě musela jít uklidnit k nějakému normálnímu obrázku. Strom v Čarovném lese byl přesně vhodný objekt, a to i proto, že jsem se na něm učila dělat kapičky, což je momentální posedlost nejen má, ale asi půlky pastelkové skupiny :D Takže jak jsem to kreslila, tak to tady bude ;)

Kmen je základ. Nějak mě teď baví zelená, asi proto, že je venku šedivo.

A zmíněná kapka. Úplně úplně první.

A takhle to nakonec dopadlo :) Kapičkami jsem to zakapala celý, přece nebudu troškařit :D

Filigrán,

který mě snad stál zbytky zraku :D Koupila jsem si linery Maped a doufala jsem, že by to mohlo vyjít. Tenhle obrázek je vlastně nedokončený, protože na obtahování jednotlivých lístečků už jsem prostě neměla ani nervy, ani oči. Linery dostalo dítě k doplácání, dejte mi s filigránem svátek :D

Volám jaro

protože zima už mě nebaví. Jeden mandalový "záhon", zjistila jsem, že opakovaný motiv mě příliš nebere. A taky to, že při vybarvování Tajné zahrady bych ideálně potřebovala lupu, velké množství obrázků je prostě filigrán...

Čmeláci

jsou dokreslení podle povelu na obrázku, protože jsme se hecly s další omalovánkovou nadšenkyní :D Dva původní, zbytek dočmárán :)
Další zvláštnůstka je to, že jsem se pokusila použít patlací techniku na pozadí, soft pastely nemaje, nastrouhala jsem si ořezávátkem progressku :) A byla jsem modráááá až za ušima :D

KIN Mondeluz

jsou pastelky, které mi momentálně nedopřávají klidného spánku. Zdenča si pořídila sadu 72 kusů a byla na mě natolik vlídná, že mi je zapůjčila k vyzkoušení. TY CHCI! A chci a chci a... nejsou :D Všude došly pastelky. Firma Koh i noor nestíhá, poptávka převyšuje nabídku a omalovánkovou populací se šíří panika :D Budu muset počkat, a já si počkám, protože vypadají skvěle za sucha i na mokro, mají 72 odstínů a já je prostě NUTNĚ potřebuju :D
K obrázku: viděla jsem těchto sov obrovskou spoustu, značná část byla vyobrazena s úplňkem na pozadí. Asi to tak Johanna i původně vymyslela, ale já to prostě bytostně potřebuju mít jinak :D Takže západ slunce.

Johanna Basford, Čarovný les (Grada), Mondeluz, zlatá gelovka

Tečkování

je technika kresby  a momentální téma pro výzvu ve skupině. Opět jsem navštívila krabici od bot, ve které se schovávají zbytky po dětech, vylovila fixy, některé vyhodila, jiné rozchodila, a pak jsem na netu našla free obrázek, u kterého se dalo čekat rychlé vybarvení. Vincent pravděpodobně teď rotuje v hrobě, ale co se dá dělat, volba padla na něho :D Technika je zajímavá, ale na to, abych si ji oblíbila, bych musela oplývat podstatně větší trpělivostí, než kdy dokážu posbírat :D

Free obrázek (internet), fixy mix

Ledová spirála

v omalovánce Čarovný les vznikla opět s pevně daným obrázkem v hlavě, ale ta představa byla přece jen o trochu "ledovější".
Nacházím se ve fázi, kdy už chodím vesele konverzovat s ostatními potrefenými do diskuze na FB, probíráme tam překvapivě nikoli živé/mrtvé, jak by bylo u hejna ženských (ve velké většině, i když je fakt, že nějaké to "trní" ve formě pánské společnosti se tam semtam taky mihne :D ) normální a obvyklé, my diskutujeme o omalovánkách a pastelkách. Které máme. Které nemáme, ale chtěly bychom. Které bychom snad ani nechtěly (ne, to si dělám legraci, to je velká ptákovina, chceme totiž úplně VŠECHNO :D :D :D ). Kde se dobře nakupuje, kde se naopak nakupuje mizerně, kde je co předražené a kde mají zrovna akci. Jak na vlasy, jak na stínování, jak na prolínání barev. Objevila jsem vymoženost s názvem "vodou plnitelný štětec". Už vím, že "blender" není sprostý slovo :D A taky vím, že existují kouzelné bílé gelovky, které překryjí vrstvu pastelky, potažmo předtištěné linky. Pro mě nedostupné zboží, nevládnu ni hmotnými statky, ni cizojazyčnou slovní zásobou (zahraniční eshopy je mají...), abych sobě nějakou opatřila.
Což mě obloukem vrací k tomuhle obrázku. Aby byl takový, jaký ho chci mít, bude třeba tenhle bílý gelový zázrak. Prostě POTŘEBUJU vyndat z obrázku všechny černé linie, ruší mě tam, kdybych je vyndala, efekt ledu bude teprve dokonalý. Tak někdy. Někdy příště se k obrázku vrátím, obdařena správným nástrojem. Někdy.

Johanna Basford, Čarovný les (Grada), mix všech dostupných pastelek, včetně vajglů po dětech

Čarovný les

mě úplně očaroval. Prolézala jsem skupiny a hledala, jestli je můj koncept obrázku, který nosím v hlavě, už někde realizován, abych se "neopičila", neasi :D Našla jsem ztvárněnou svou první vizi, pak druhou, třetí... až jsem pochopila, že Johanna vydala své omalovánky ve velkém nákladu, spoustě zemí, a koupilo si ho takové množství lidí, že bych musela být kouzelník, abych dokázala vymyslet něco, co ještě nerealizoval někdo přede mnou. A nastalo další uklidnění. Takže: kreslit jsem nezapomněla, obrázek smím vybarvit tak, jak se mi chce, ba dokonce se můžu inspirovat obrázkem, který už někdo nějak ztvárnil, protože původní verze a má verze budou dva odlišné výtvory. Skvěle.
Tenhle les se rodil dlouho, ani ne proto, že bych neměla čas nebo chuť, ale proto, že potřebuju nějakou představu mít a díky tomu, jak jsem se snažila o originál, jsem opouštěla jeden nápad za druhým. A pak jsem jednou mávla rukou a prostě jsem sedla a dokreslila to tak, jak se mi zrovna chtělo. Nesmírná úleva :D

Johanna Basford, Čarovný les (Grada), 24 KIN krtečků, stříbrná gelovka Pilot (ano, objevila jsem kouzlo gelových per, protože když nekreslím, sedím na YouTube a sleduju někoho, kdo kreslí, jakou techniku a materiál používá. A pak lítám po Sušici a chci to taky. :D :D S kolísavou úspěšností. )