Kerby Rosanes

je autor pro někoho oblíbený až kultovní, pro jiného tak trochu noční můra :D Přiznám se, že se řadím k té druhé části. Jeho doodles jsou sice nádherný, ale s mýma očima cvičí neuvěřitelně. Ne, že bych neviděla na blízko, navzdory blížící se pětce v počátku "letopočtu" čtu i kreslím bez brýlí, ale ideální to není, mám cylindr na pravém oku a to je tedy peklo, když se soustředím, najednou to udělá "cvak" a rozdvojí se mi linie. A to je u takovýchto miniatur prostě průšvih.
Nicméně zkusit jsem si ho chtěla, takže jsem se přihlásila do putovních omalovánek pro Martinu, alias Coloring Martina, a vybrala jsem si z nevybarvených obrázků ten, který by mé oko mučil nejméně. Zkušenost to byla fajn, ale jsem ráda, že to byl jen jeden obrázek, víc bych jich asi vybarvit nezvládla :D
Pastelky jsem použila Marco Raffine, a až teď jsem docenila genialitu Polychromos, jejich světloučká "Ivory" (č. 103) si mě získala tím, že ač je opravdu velmi světlá, je to pastelka, která je vidět. U jiných značek sice tento či podobný odstín vždycky nějaký existuje, ale vlastně "není vidět", tuha bývá velmi tvrdá a stopa téměř okem nerozeznatelná. Odstín je na horizontu nebe na obrázku velmi dobře zřetelný. Navíc se přes ni dá ještě použít další barva, v levém dolním rohu například je trojbarevný lístek, kdy jsem použila jako podklad právě Ivory, dotónovala růžové okraje lístku a zelený střed a JEŠTĚ po tom jsem tmavší zelenou dokreslila žilky. Miluju Polychromos čím dál víc. Na vysněné Luminance musím ještě nějakou dobu zapomenout, jedna kusovka stojí stejně jako dvě Polychromos, ale tyhle pastelky jsou opravdu výjimečné a určitě si musím zase dokoupit nějaké další odstíny.

Kerby Rosanes, Říše snů, Marco Raffine