Tahle krasavice, kterou jsem si nechala vytisknout v kamarádčině tiskárně (má odešla definitivně do věčných lovišť, použitelný je pouze skener), byla součástí jedné pastelkové výzvy a ležela mi tady na očích snad 14 dní, než jsem vůbec dostala chuť, resp. se vyloženě dokopala k pastelkové aktivitě. Vize, jak bych obrázek chtěla mít, by tady byla, ale realizace nakonec (samozřejmě) dopadla poněkud jinak, právě především proto, že tohle se snadno nepřekresluje, vnutit tomu svou vůli, navíc pastelkami a na kancelářském papíru, je vlastně nemožné. Ještě kdybych použila třeba temperu, asi bych byla úspěšnější, ale to jsem nechtěla.
Takže jedna ohnivá žena, která se všem strašně moc líbila, ale já, kdykoli jsem se na ni podívala, připadala jsem si jako podvodnice, protože tohle prostě NENÍ má práce. Vyzkoušela jsem si grayscale, netěšilo mě to, příliš pyšná na tenhle obrázek nejsem a můžu zodpovědně prohlásit, že tenhle první grayscale obrázek je zároveň tím posledním.
KIN Mondeluz (a nebyla to nejšťastnější volba, pastelky se vysloveně drolily a to mě poměrně vytáčelo), bílá Posca
