Markétčiny putovní omalovánky 5 języków miłości už byly z poloviny vybarvený a já jsem nějak nemohla najít obrázek, do kterého se pustit. Nakonec jsem tedy sáhla po prvním, který mě chytil za oko. A nakonec dokonce i tak nějak vyšel podle představ. Vlastně. Trochu... 😃 Je pravda, že jsem bloudila jako Bludnej Holanďan, bylo to ba i horší než v Lizzie Cullen, což je co říct 😃 Nevěděla jsem, kde je nebe a kde země a kde mraky a pak jsem našla (asi) ryby a vodu... Moc moc zábavný to bylo 😃 Ale nakonec jsem to nějak vymyslela a některý ze spousty detailů jsem prostě nechala být. Zamalováno. Včetně vloženého textu (pravděpodobně citátu), což jsem úplně neplánovala, ale stalo se.
Chtěla jsem do toho jít vodou, papír se nebránil, takže Mondeluz. A dobrý. Fakt jsou to všechno Mondeluzky, tedy ty velký plochy. Na konci jsem tedy do toho sáhla Polychromoskami a i Prismami, protože jsem si potřebovala pomoct, zelené kopce byly moc zelené a potřebovala jsem je ztlumit. Je noc. Zelená nemá křičet 😃 A takové indigo jako Polychromos prostě Mondeluz nemají.
Kytky a ryby (jestli to tedy jsou ryby) jsou už dokreslené právě zmíněnými pastelkami a pak přišla tuna bílého gelu. BTW vyzkoušela jsem i bílý inktense blok, a fakt to kryje, jenže mi to místo pěny na vodě udělalo mlhu 😃 No je to tam vidět 😉
Zakončila jsem to zlatou (jablka a šupiny) a stříbrnou (listy sem tam) Coliro pánvičkou, zazvonil zvonec, a pohádky byl konec 🙂
P.S. A stejně mi to ne celkový dojem přijde neuvěřitelně rozsekaný a nedrží to pohromadě. Asi jako já poslední dobou 😃
Žádné komentáře:
Okomentovat