Lítala jsem dneska

jako utrženej vagón, ale slíbila jsem to a mám další kousíček Adina věnečku vybarvený i nafocený. A protože se u mě (přestože sedím u okna) brzy stmívá - naproti přes silnici rostou vysokánské jívy a hodně mi stíní, tak jsem stihla jednu kytičku a jeden lísteček, snad vás to uspokojí :)
Úplně předem se musím omluvit za dezinformaci, protože až když jsem včerejší návod nasdílela, došlo mi, že kvítky, které jsem vybarvila, nemůžou být šípkové růže, jsou to květy jabloně. A pádem tím další motiv nejsou kopretiny, ale kamzičník. Osobně jsem si tentokrát zkontrolovala tvar lístků přes google :D Takže kdo se těšil na kopretiny, bude muset vydržet, než zase potkám nějaký obrázek, kde budou :D Dneska pojedeme ve žlutých tónech, vážení přátelé ;)
Opět připomenu, že kdo by si chtěl věneček stáhnout, nachází se přímo na FB (i s odkazem na obrázek v lepší kvalitě na stránkách autorky) a je to freebie, čili dáreček od Vlaďky zdarma pro všechny, ještě jednou děkuji :)
A jdeme na to ;)
Tady na první fotce vidíte, že jsem si dneska stihla i v tom letu předpřipravit modré pozadí, je to stejná modrá, kterou jsem použila včera, Polychromos č. 151, časem se na téhle části obrázku bude nacházet obloha. Ukončuji do ztracena, celý obrázek modrý nebude.

 Kamzičník je jarní kytička ve tvaru kopretiny, s jednoduchým žlutým úborem, takže tady nebudeme  vymýšlet složité barevné nuance. Soustředíme se vlastně jen na zvýraznění barvy stínováním různými pastelkami ve žlutém tónu. Jako první jsem použila nejsvětlejší Polychromos, kterou mám, a udělala jsem první vrstvu, opět zlehka, není potřeba příliš tlačit. Protože už dopředu vím, že se tady nebude nijak zásadně čarovat a že okvětní lístky jsou prostě jednobarevné, jen směrem ke středu květu se malinko přistíní, klidně si vybarvím konce pečlivěji, už tak zůstanou, a ke středu pastelku "přizvednu", aby se mi propojila s další, tmavší, barvou.

 Vidíte? Tady jsem šla té první barvě "naproti" od středu květu barvou o stupínek tmavší. Použila jsem ji do ztracena, navázala jsem na světlejší žlutou, krásně se mi už teď zvýraznil střed, kde jsou lístečky jakoby níž a proto se tam dá přistínění očekávat.

 A ještě tmavší žlutá :) Zmiňovala jsem, že dneska ze žluté nevyjdeme, že? :D Tahle sytě žlutá Polychromos nám udělá pouhý ještě o fous tmavší "rámeček" kolem středu, takže prostě stačí silnější linka přes napojení okvětních lístků na střed květiny. Dáváme si ovšem pozor, abychom si nezakreslili mezery mezi lístečky, žluté nebe úplně nechceme ;) Kvítek se vyloupl ještě výrazněji.

 A protože jsme ještě nic nesjednotili, jednotlivé tahy jsou znát, vezmeme znovu první (nejsvětlejší) žlutou a krásně si tahy sjednotíme na celém lístku... a samozřejmě i na všech ostatních. Pokoušíme se tahy rozetřít od středu směrem ven, krásně si rozmyjeme do ztracena nejtmavší žlutou.

 A protože se bojím, že budu muset za chvilku rozsvítit a změní se barvy, rychle spěchám vybarvit lísteček. Vezmu na něj svou druhou ostřejší zelenou. Jmenuje se permanent green a není tak řvoucí, jako ta včerejší travní, ale přece jen je to pořádná zelená a bude třeba ji trochu umravnit, i když ne tolik, jako tu včerejší. Vybarvila jsem si lísteček lehce, první vrstva bude zároveň vrstvou odlesků, takže vybírámě světelejší pastelku.

 A jak jsem avizovala už posledně, jsem občas nucena sáhnout do jiné sady, abych doplnila barevnou škálu. Tentokrát přišla na řadu jedna z mé malé sady DW Procolour. Je to tmavší zelená, a protože předchozí pastelka byla barevně vyhovující, nemusím je míchat, jen si tímhle odstínem předem vyznačím stíny. Lísteček je sice na pohled plochý, ale to nám nebrání si ho vymodelovat alespoň trochu, ne? Úplně 3D to pravděpodobně nebude, přesto se o to můžeme pokusit. Rozvržení lístečku (žilky) úplně naznačuje, kam bychom se měli ubírat. Zapuštěná středová žilka by se mi líbila. Tím pádem žilku pastelkou "vrhnu do stínů" :D Pěkně tak, aby nejtmavší část byla uprostřed lístku, přesně podle toho, jak nám ho Adi rozdělila, směrem ke středu každé poloviny lístku ubírám na intenzitě (přítlaku). A pak, protože chci obě poloviny pěkně vypouklé, ztmavím okraje. A už se to rýsuje.

 Protože zelená, kterou jsem použila na odlesky, je poměrně tmavá, už ji nepřidám do další vrstvy, ale vezmu stejnou teplou světle šedou, která se nám osvědčila u včerejších lístků, a pěkně (odlesky počínaje, abych si je neztmavila roztíráním) si pospojuju tahy pastelkou na celém lístku. Opět je vidět, jak se sice tahy spojily, ale kontrast je fuč. Což vzápětí napravím...

 ... použitím tmavší zelené Procolour, kterou už známe. Dávejte si na ni dobrý pozor, jestli ji použijete, s Polychromos se sice evidentně přátelí hezky, ale pořád je velmi citlivá na přítlak. Takže jen lehkou rukou vrstvit znovu a trpělivě tam, kde chceme zvýraznit stín a dosáhnout plasticity kresby. Kdyby vám vznikly nechtěné čárky a nebo flíčky, je výhodou, že se tahle pastelka velmi snadno a dobře gumuje.Stačí jen lehký dotek gumy v tužce a flíčku či nechtěné čárky se zbavíte snáz a efektivněji, než s použitím blenderu. Lísteček se krásně zdůraznil, ale kontrast lze podtrnout ještě výrazněji...

 ..., studenou tmavě šedou už taky znáte ze včerejška :) A tak touhle nositelkou stínu a kontrastu už jen jemně a v náznaku zdůrazním středovou linku v listu, nezapomenu, že stín se nachází v části pod květem, když ne jinde, tam zcela určitě. Objedu si kontury listu a pakliže se mi tahy zdají zřetelné, opět mohu místo blenderu použít na dokreslené části teplou světle šedou.

 A světlo mi ještě dovoluje dodělat květince střed. Kreslila jsem všemi žlutými, které už jsem tady použila, a opět ve stejném pořadí. Protože jsem středovou "kuličku" chtěla výrazněji do prostoru, umístila jsem pomyslný střed květu poněkud výš, než se nachází. Je to ta nejsvětlejší část, na obrázku je dobře vidět. Potom přitmavit, zase asymetricky, tmavší žlutou je vybarvený větší kousek středu dole, nahoře jen proužek. A ještě tmavší žlutá, zase nahoře méně, dole víc. A místo šedé jsem tentokrát na stíny (abych vyhověla barevnosti květu) přizvala terracottovou pastelku, která posloužila výborně. Aspoň na moje oko :D Vlastně jsem touhle barvou jen obkroužila střed v místě tisku a málo kolem něj směrem do středu. Mno... modrá obloha sluší i kamzičníku :) Až na to zase uvidím, pravděpodobně zapracuju gelovými pery na konturách, ale to už znáte od posledně :)

Tak, dneska máme hotovo a přestože je venku světlo, já tohle už píšu při lampičce, protože bych neviděla na klávesnici. Ale dnešní práce, ač jsem spěchala, se, myslím, povedla stejně, jako ta včerejší. Změna barevnosti obrázku sice poněkud hnula mými plány na dokreslování, ale vlastně jen nepatrně. Obrázek bude. Až zase bude světlo, budu pokračovat. Ale uvidíte ho až hotový, druhou částí tenhle návod uzavírám a zase se ozvu, až budu kreslit další obrázek :) 

Když už jsem se pustila

do blogování o omalovánkách, nezbývá mi, než sem strčit i nějaký ten návod. Třeba se to někomu bude hodit... a nebo taky ne, je to na vás :o).  A protože já nejsem možna natáčet videa, byvše omezena technikou (ale třeba si někdy ten držák na mobil koupím, no... :o)) ), tak jsem vám tím mobilem aspoň něco nafotila.
Dneska jsem si od Adi stáhla její freebie, věneček z šípkových květů a kopretin, a protože je neděle (to je od slova "nedělati" ;o) ), pustila jsem se do kreslení. Původní idea byla akvarel. Vytiskla jsem si věnec na akvarelový papír, vzala vodou plnitelné štětce, Mondeluz a pak, pak už jsem jen nadávala :o)))) Technika odebírání barvy z pastelky, nápad dobrý, ale... ten papír je tak na zátop :o))) Flekatý nedodělaný a zkroucený obrázek, kterému se i začal rozpíjet tisk, jsem dala uschnout, pak se podívám, jestli ty škody spravím, nebo jím zatopím. A ne, neukážu vám ho :o))))))
Vytiskla jsem už na jiný papír další věneček, vzala jsem pastelku, a... no, vždyť bych to moje pinožení mohla zdokumentovat, ne? Takže se připravte na dlouhé čtení, ale pro útěchu: budou tam obrázky :o)))))

Fotografie z mobilu jsem jen projela Picasou pro nejzákladnější úpravu. Tohle je celý věneček, který v případě nutnosti ho vlastnit můžete stáhnout přímo u autorky na FB, děkuji Vlaďce, že mmně a mnoha dalším obrázek věnovala :o) A protože tenhle nápad s focením jsem dostala až když jsem vybarvila první růžičku, tedy dala jsem první vrstvu, už ho máte "načatý" :o)

Tady je fotka z blízka, protože nemám celou sadu Polychromos, občas si vypomáhám pastelkami z jiných sad. Tentokrát jsem tu světle růžovou našla v sadě Marco Raffine (č. 516). Jen velmi zlehka (lehká ruka je téměř povinnost a základ kreslení i vybarvování, aneb "dívejte se mi na ruce, do hrobu si to s sebou nevezmu" :o))) ) jsem udělala první vrstvu, plánuji okvětní lístky vybarvit tak, aby byly směrem ke středu květu světlejší.

 

Následně jsem barvu dosytila růžovou Polychromos, zase jen zlehka, s tím, že první vrstva je stále vidět, překryla jsem sytějším odstínem jen část podkladu spíše k okrajům.

 

K mému překvapení bílá Polychromos NENÍ úplně sněhobílá (což samozřejmě není nic proti ničemu, ale je dobré tohle vědět, třeba pro případ kreslení zimních obrázků), nicméně klidně je možné, že si prostě vzala část podkladu. Použila jsem ji totiž místo blenderu, krásně se zacelily tahy růžovými pastelkami. Blender jsem nevzala záměrně, tady v tom případě mi totiž nevadí, když se barvy trochu "zabílí", je to jemný květ.

 

 Stejným způsobem jsem vybarvila ohnuté části okvětních lístků s tím, že se (logicky) zesvětlují směrem ven ze středu květu. Stejné pastelky, stejný postup. A vybarvila jsem žlutou Polychromos středy, každou "kuličku" z poloviny.

 Tady jsem si zkusmo přičmárla kousek pozadí, protože vím, že v téhle části věnce bude modrá obloha (to jsou ty mé dokreslovací akce :o))) a ještě se k tomu vrátím). Ale důležité je, že jsem vzala svou oblíbenou Polychromos Ivory a dokreslila střed květu, opět jsem ji použila místo blenderu.

 Vidíte, že mám už vybarvený i druhý květ a poupě, můžete si všimnout, že jsem zvýraznila stíny studenou tmavě šedou Polychromos (č. 255), setkáte se s ní ještě níž. Teď kreslím první lístek, udělám touhle zemitou zelenou zase lehkou podkladovou vrstvu. Dvě zelené budu míchat hlavně proto, že druhá zelená je tzv. "cirkus", velmi ostrá barva, a chci ji poněkud ztlumit.

 Ostrou grass green (v životě jsem neviděla takhle jedovatě zelenou trávu, ani v dubnu :o))) ) pěkně polehoučku na papíru promíchám s předchozí chromium green opaque (tu jsem si dokoupila mezi posledními, odměna za pražské doktory :o))) a budu ji asi věrně milovat :o))) ) a vidím, že je to ta zelená, kterou bych mohla potřebovat. Není příliš tlumená, ani vysloveně nekřičí.

 A protože se mi to barevně zdá v pořádku, pěkně si tou tmavou lísteček vymodeluju. Tam, kde vykukuje z pod kvítku, bude určitě lístek tmavší, tak šup, udělám tam stín. Lístek se pěkně kroutí, logika mi velí předpokládat, že části prohnuté dolů budou taky přistíněné. Šup, je tam stín. Kreslím stejně zlehka, jak jsem kreslila předchozí vrstvy, vidíte, že tahy nejsou příliš propojené. A proto...

 ... vezmu světlou zelenou a pěkně tahy spojím. Vynechám si místo tam, kde je podle mého názoru lístek nejsvětlejší, nebo se tam s pastelkou chovám velmi mravně, abych si odlesky neztmavila. Ale tmavší zelenou tady klidně můžu "roztáhnout".

 Už nemám žádnou světlejší zelenou, do jiné sady se mi sahat nechce, žlutá (vyzkoušeno vedle) příliš "křičí". Ale naštěstí mám velmi světlou teplou šedou. Je to taková maličko nažloutlá (a to chceme :o) ) bledá a nevýrazná barvička, tu přesně potřebuju. Teď si touhle pastelkou pěkně rozjedu tahy na celém lístku, opět místo blenderu. Dávám si pozor, odkud kam si barvu táhnu, abych si co? Jistě, abych si nezapatlala ty světlé části. Klidně začnu u nich, tahle pastelka je určitě neztmaví, jen pěkně vyleští :o).

 Pěkně jsme si sjednotili tahy, ale zároveň jsme přišli o kontrast. Teď přijde na řadu stínování a, jako u květu, je tady studená tmavě šedá Polychromos. Tam, kde jsme si vymysleli na lístečku stíny, je opět lehce zvýrazníme touhle pastelkou. A protože jsem netlačila na žádnou z nich a pastelky jsou skvělé, klidně se mi tam i po propojení barev ještě vrstva vejde.

 Dokreslila jsem všechny lístečky stejně, jako ten první, pak jsem vzala gelová pera UniBall (žluté a bílé) a sebrala jsem tmavé kontury pestíkům uprostřed květů (žlutým) a bílým jsem obkreslila kontury celých květů. Vidíte, že tam, kde se nachází stín, jsem kontury ponechala, protože mě tam neruší. Na modrém nebi (tedy kousku nebe :o) ) vypadá kvítek pěkně :o)

Taaaaak, a dlouhé čtení s obrázky je za námi :o). Že to nebolelo? ;o) Původně jsem si myslela, že dneska odpoledne zvládnu celý obrázek, ale jsem vážně pomalá jako šnek a kopretiny budu muset odložit na zítra, protože už nemám denní světlo a při lampičce se mi zejména světlými odstíny (což kopretiny samozřejmě jsou) špatně vybarvuje.

Takže se zkuste vrátit zítra večer, na kopretiny (tedy jestli mi zase do toho něco nevleze, znám se...) 

Jeden kočičí princ

do výzvy, omalovánky Muž jako klenot, opravdu velká rychlovka, dá-li se tak nazvat cca pětihodinové crcání :o)))
Na šelmu na obraze jsem si sice otevřela mustr na google, ale nějak se mi nepodařilo úplně vychytat barvy, budu na tom muset zapracovat. Použila jsem směs pastelek Polychromos, Polycolor, Procolour a Crayola, nejlépe "chytaly" Polycolor a Crayoly, zkusím dalšího "klenota" vybarvit jen jimi :o)

Vladislava Adi Schafferhans, Muž jako klenot, FC Polychromos, DW Procolour, KIN Polycolor, Crayola, bílý UniBall

Pán bouře

vznikl při tvorbě omalovánek Pramínek naděje. Tématicky se nehodil, takže ho nabízím volně ke stažení zájemcům (samozřejmě pro nekomerční použití, potěší mě, když při sdílení uvedete zdroj) :o) Doufám, že se vám bude líbit a kreslení si užijete ;o) Odkaz ke stažení najdete pod obrázkem.

download .pdf

Jak jsem se stala

členem týmu autorů, to vás určitě bude zajímat. A nebo možná nebude, ale já vám to stejně povím, protože jsem taaaak pyšnááááá :o)))
Již několikrát v těchto prostorech zmíněná Vladislava Adi Schafferhans totiž přišla s neuvěřitelným plánem, totiž dát dohromady tým autorů obrázků a vydat omalovánkovou knížku, jejíž výtěžek poputuje na konto Šance onkoláčkům. Má můj hluboký obdiv, protože celou akci, a není to úplně projekt bez rizik, vzala za svou a riskuje tím vlastní zadel.
Takže jsem se přihlásila, protože jsem pro každou špatnost, a pustila jsem se do kreslení. A světe div se, obrázky se líbily, takže v omalovánkách Pramínek naděje se lze setkat se třemi mými díly :o) Kniha vyšla v omezeném nákladu, s dotiskem se (aspoň co zatím vím) nepočítá.
Ta knížka je nádherná. Sešlo se nás ve skupině založené pouze za tímto účelem víc než dvacet a byla radost sledovat, jak holky přichází s dalšími a dalšími obrázky, jak je každý jiný, jak tématicky, tak rukopisně, prostě nádherně barevné omalovánky i bez barev. Moc  moc mě těší, že jsem se směla zúčastnit tak fantastického projektu a děkuju za to Vlaďce, která je nejen nesmírně nadaná, ale je úžasný člověk se srdcem na pravém místě :o)

A protože natočila listování, zvu vás na prohlídku našeho společného díla, cíleného na pomoc dětem. Co může být na světě důležitějšího...