je poměrně diskutovaná disciplína. A protože jsem se konečně pustila do Pramínku naděje a v něm do obrázku od
Lenka Filonenko, nafotila jsem vám velmi v kostce, jak se s tímhle peru já.
Jako první a nejdůležitější věc vám radím, opakovaně a nevím, s jakým úspěchem, abyste si v případě, že si nejste jisti, kde jsou stíny a kde jasy, prošli na internetu černobílé portrétní fotografie. Tam nejlépe uvidíte, jak světlo modeluje obličej a když bude modelka v podobném úhlu, jako krasavice v omalovánce, stačí se jen držet fotky, úspěch je zaručen :)
Obecně platí, že při běžném světle se nejsvětlejší části obličeje nacházejí na čele, horní hraně nosu, bradě a horní části lícních kostí. Taky na pohyblivých horních víčkách. Stín najdete pod vlasy, pod bradou, pod nosem, v mezeře mezi ústy a bradou. No, a pak už záleží na tom, zda se obličej na obrázku usmívá nebo mračí, mimické vrásky znovu kreslí po obličeji stíny a světla.
Sáhla jsem po pastelkách FC Polychromos, protože mám v těch kusovkách, které vlastním, nejucelenější sadu pleťových tónů. A hned zjišťuju, že tenhle papír pro Polychromos nebude to pravé. Zkusím je ale přemluvit ;)
Napřed si obrázek lehce vybarvím v celé ploše obličeje nejsvětlejší "tělovkou" kterou mám, jemnou vrstvou, skoro neviditelnou (light flesh č. 132) a začnu hledat stíny tak, jak jsem popsala výš. A protože se obličej usmívá, našla jsem i nějaké další stíny. Použila jsem pastelku indian red, č. 192, a napřed jen náznakem a pak v dalších vrstvách výrazněji (pořád lehkou rukou, ne přítlakem, ale vrstvením) vybarvila ty části obličeje, které jsou ve výrazném i méně výrazném stínu.
Teď dáma trochu vypadá, jako když ji stáhli z kůže, ale utěšujeme se tím, že je to jen první fáze :D Zdá-li se mi, že je obličej v rámci stínů v pořádku, vezmu světlejší pastelku (cinnamon č. 189) a přidám další vrstvu s tím, že přikreslím střední tóny a zároveň touhle vrstvou spojím nerovnosti v oblastech vybarvených tmavší pastelkou. Obrázek se rázem trochu "zacelí" a obličej vypadá měkčeji.
Další vrstva bude znovu nejsvětlejší pastelkou, kterou již známe, protože jsme ji použili na podkladovou vrstvu. Tentokrát záleží na našem uvážení, jak moc světla v obličeji chceme mít a zda vyplníme všechna místa s jasy, nebo necháme v nejsvětlejších částech pouze tu podkladovou vrstvu a ty části budou téměř bílé. A protože máme tu lehkou ruku a přidáváme po vrstvách, v případě, že nám cokoli nesedí, prostě vezmeme gumu a bez potíží korigujeme, opět malým tlakem a lehkou rukou, po částech. I kdyby se tedy stalo, že si zabarvíme "světla" příliš, lze tomu lehce pomoci. Tady je obrázek ve fázi po sjednocení celého obličeje číslem 132. Vidíme, že se skoro úplně ztratil kontrast, kterým obrázek v první "stínovací fázi" doslova oplýval. Teď záleží na nás, jak se nám výsledek líbí. Kdo by chtěl mít obrázek éterické bytosti, asi by teď přidal na líčka trochu růžového "blushe" a šel by "mučit" oči nebo vlasy.
Kdo by chtěl obrázek kontrastnější, vezme jako já walnut brown č. 177 (nebo znovu indian red) a stíny trochu prohloubí. Při náležitě lehkém vrstvení se tohle může opakovat do té doby, dokud to není to pravé ořechové :)
Doufám, že vám mé kreslení bude k užitku. Samozřejmě můžete vyzkoušet i jiné odstíny pastelek, jinou značku pastelek, myslím si osobně, že v těchto omalovánkách budou dobře kreslit KIN Polycolor, takže kdo má portrétní sadu, chutě do toho :) Můžete použít na stíny některou z modrých nebo tmavě šedých, obličej dostane zase jiný výraz. Zkoušejte, hrajte si a bavte se :)
P. S. :Takhle vypadá původní obrázek od Lenky: tzv. "poloanfas" je příjemná pozice, u které se stíny a světla dobře kreslí, obličej není z profilu, ani z "anfasu", je někde mezi. Tyhle lineartové kresby s čistou plochou mám nejraději, protože si můžu obličej přizpůsobit ve velké části tomu, jak ho chci mít. Jsem ale jelito, zapomněla jsem si obrázek vyfotit před kresbou, takže si půjčuji Lenčin návrh, snad mě neprokleje :D
