Mandala

z Tajné zahrady je počin po poměrně dlouhé době (#neničas #nejsoulidi ) a přestože se to kreslilo docela dobře, velikost slušná, na to, že Zahrada, opět jsem si ozřejmila, že mandaly a opakovaný motiv prostě není můj šálek kávy. Ale jsem na sebe pyšná, dokončila jsem to :) Obrázek do výzvy podle barev

Johanna Basford, Tajná zahrada, KIN Mondeluz

Vrchol blaženosti

aneb jak jsem zase neuváženě utrácela a přestože se mi to opět finančně příliš nehodí, mám takovou radost, že si ten nákup ani nedokážu pořádně vyčítat :D
Tentokrát jsem prostě NEMOHLA odolat. Omalovánky Discworld mít prostě musím, to se nedá nic dělat. Dvorní ilustrátor Terryho Pratchetta Paul Kidby vydal omalovánky doplněné svými ilustracemi a já se jimi budu jen kochat, protože se pravděpodobně do nich neodvážím čmárnout, to by bylo znesvěcení :D
A abych tomu nasadila korunu, objednala jsem si k omalovánkám jedny z pastelkových Mercedesů, Polychromos od Faber Castell. Sice samozřejmě nemám na to, abych koupila celou sadu čítající 120 odstínů, ale jsem skromná holka a postačí mi kusovky. Ty barvy, které obecně postrádám v ostatních sadách, víceméně růžové, červené... no však jsou na fotce vidět :) Už jen první čmárnutí mě ujistilo, že tyhle pastelky za ty peníze stály a že si zase našetřím na další kusovky, protože tohle bude má srdeční záležitost :)

Grayscale omalovánky

jsou podle mě už hotová díla, byť černobílá, a příliš netoužím do nich zasahovat pastelkami. Tím, že mají předem určené jasy a stíny, pro mě vybarvování ztrácí velkou část kouzla. Nemohu si prostě dělat co chci, obrázek je předem daný, a to daleko výrazněji, než v omalovánkách "obyčejných".
Tahle krasavice, kterou jsem si nechala vytisknout v kamarádčině tiskárně (má odešla definitivně do věčných lovišť, použitelný je pouze skener), byla součástí jedné pastelkové výzvy a ležela mi tady na očích snad 14 dní, než jsem vůbec dostala chuť, resp. se vyloženě dokopala k pastelkové aktivitě. Vize, jak bych obrázek chtěla mít, by tady byla, ale realizace nakonec (samozřejmě) dopadla poněkud jinak, právě především proto, že tohle se snadno nepřekresluje, vnutit tomu svou vůli, navíc pastelkami a na kancelářském papíru, je vlastně nemožné. Ještě kdybych použila třeba temperu, asi bych byla úspěšnější, ale to jsem nechtěla.
Takže jedna ohnivá žena, která se všem strašně moc líbila, ale já, kdykoli jsem se na ni podívala, připadala jsem si jako podvodnice, protože tohle prostě NENÍ má práce. Vyzkoušela jsem si grayscale, netěšilo mě to, příliš pyšná na tenhle obrázek nejsem a můžu zodpovědně prohlásit, že tenhle první grayscale obrázek je zároveň tím posledním.

KIN Mondeluz (a nebyla to nejšťastnější volba, pastelky se vysloveně drolily a to mě poměrně vytáčelo), bílá Posca

Putovní omalovánky

jsou obdoba památníku, který jsem mívala jako holka (a ještě tu někde v šuplíku leží). Majitel/ka omalovánek rozhodí nabídku v omalovánkových skupinách, následně ponejvíce založí svou vlastní skupinu, aby měla přehled ona i zúčastnění, určí základní pravidla (každý podle svého gusta) a odešle nevybarvené omalovánky první kreslířce/kreslíři. A tím se s nimi na rok, rok a půl rozloučí (a doufá, že ne na věky, i ty případy už se staly), podle počtu obrázků a zručnosti těch, kdo v nich vybarvují. Omalovánky poštou putují po republice z jednoho koutu do druhého, plní se obrázky a při troše štěstí získá majitelka omalovánek tímhle způsobem neobvyklou sbírku obrázků, vybarvených různými pastelkami a technikami, unikát, který nikdo jiný nemá.
Tenhle obrázek jsem kreslila do úplně prvních "putovek", omalovánek Secese, a vyvztekala jsem se řádně, protože mi stonky "nelícovaly" :D Ale zvládla jsem to, a doufám, že má majitelka z obrázku radost :)

KIN Polycolor, stříbrný Pilot

Úplně nenadále

si tak jdu po Václaváku, vlezu do knihkupectví a najednou si z něj odnáším nové omalovánky... Jsem z toho úplně paf ještě teď, protože to určitě, URČITĚ muselo být nějaký kouzlo, magie, The Magical City od Lizzie Mary Cullen mi prostě musely samy skočit do košíku :D
Ba ne, kecááám, jsem po nich toužila, ty křivý nečitelný linie, který dostanou ten správný tvar až s vybarvením obrázku, mi učarovaly už dávno. A tak je mám. A trochu se jich bojím :D Doufám, že mě jednou tenhle ostych přejde a pustím se do nich. Zatím jen jeden obrázek, inspirovaný tutoriálem z YouTube od autorky Peta Hewit, tohle legendární video je prostě lahůdka, a i když nemám DW Inktense, i Mondeluzkami se dá čarovat :)

Soutěž

s velrybou od Johanny jsem nevyhrála, a ani se nedivím, tenhle obrázek mi prostě nesednul. Kancelářský papír, na kterém je free obrázek, věci příliš nepomohl. Neviděla jsem ani barvy, ani nic, je to hodně drobný, Johanniny nové omalovánky Lost Ocean mě asi nechají klidnou. Když vidím, jak moc podrobný obrázky jsou, tak je mi předem jasný, že tyhle omalovánky potřebovat nebudu.

Johanna Basford, Lost Ocean, free obrázek, Marco Raffine

Kde domov můj

je pracovní název obrázku, který vznikl navzdory mému přesvědčení, že nutně potřebuju kreslit kvetoucí sakury :D Aneb někdy se to prostě vymkne a tohle je důkaz :D
Použila jsem KIN Mondeluz bez rozmytí, moc se mi líbí struktura, kterou na papíru dělají, takže jsem je po malé úvaze nechala tak, jak jsou.

Johanna Basford, Tajná zahrada, KIN Mondeluz