Čas vánočních jezulátek

je sice už za námi, ale zase mi skočila pod nos jedna výzva a já jsem ještě nenačala ty nádherné Polibky vloček. Takže přesto, že to opět bylo na poslední chvíli a že mě přeukrutně bolí záda a hrbení se nad omalovánkami opravdu NENÍ ta správná a vhodná rehabilitace, úspěšně jsem se výzvy zúčastnila, i když hotový celý obrázek jsem dodala s jednodenním zpožděním :o)
Těšilo mě to, jako zatím všechno od Vlaďky, vyřádila jsem se s kombinací pastelek Polychromos a Procolour (a jak je vidět, nijak se vzájemně neruší, naopak, krásně se kamarádily ;o) :o))) ) a už vyhlížím, do čeho se pustím, jestli záda dovolí, v dohledné době :o)

Vladislava Adi Schafferhans, Polibky vloček, DW Procolour, FC Polychromos, bílý Pilot a Posca

Velmi dlouhý příběh

o leknínovém jezírku :o))) Kdysi jsme všechny byly okouzleny tutoriály na YouTube, kde ale téměř všechny "cizojazyčnice" kreslily pastelkami Prismacolor, u nás téměř nedostupnými jak fakticky, tak (pro mnohé) finančně. A tak jsem se podívala na jeden z oblíbených tutorialů od omalovánkové čarodějky Chris Cheng, pozorně obhlédla techniku a pustila jsem se do toho "prsama"... a Mondeluzkami :o))))
Šlo to... tedy skoro. Mondeluzky postrádají tu neuvěřitelnou a vpravdě výjimečnou vlastnost pastelek Prismacolor - téměř neomezenou možnost vrstvení, včetně toho, že lze cíleně a úspěšně překrýt tmavou barvu vrstvou ve světlejším tónu. Nezviklalo mě to, když už jsem se do toho pustila, přece to nevzdám, že jo...
Začala jsem s pokusem 27. 5. 2016, mezi prvním a druhým fragmentem se nachází přibližně 6 hodin práce. Snažila jsem se, ba dřela jako votrok, ale prostě to NENÍ stejný, ba ani příliš podobný, tahle technika pro Mondeluz nepřichází v úvahu, přestože jsou to nejměkčí pastelky v mé pastelkové sbírce.

16. 1. 2018 (takže po více než roce a půl) jsem dokončila v náhlém hnutí mysli polovinu obrázku (někdy ve fotograficky nezmapovaném období jsem se taky vyhecovala a dovybarvila jsem vodu ještě ve druhé polovině dvojstrany) a přestože jsem ještě mínila dokreslit do prázdného prostoru kolem jezírka něco "svého", už jsem z toho byla tak udřená a otrávená jako hadí zub, že jsem to prostě odpískala. Třeba se někdy stane, že se k rozkreslené druhé stránce se žábou vrátím, protože nemám ráda nedodělky, ale velkou šanci tomu nedávám. Johannina Zahrada je pro mě prostě příliš titěrná, příliš detailů, a přestože to asi nevypadá špatně, nejsem s tímhle obrázkem příliš spokojená. Omalovánka odpočívá v šuplíku s např. The Magical City (tam jsem se taky odvážila čmárnout pouze ve dvou případech, hodně špatně se tam orientuju) a čeká, jestli ji někdy omilostním :o)

P.S.: Vzhledem k tomu, jak velké vrstvy pastelek jsem se dopracovala, nechtěl mi na to chytat nejen někdy svéhlavý Pilot, ale ani bílá Posca. To je vrchol... Další investice nebude do nových kusovek FC Polychromos, ale do všemi chválených gelových per UniBall. Už jsem se radila se Zdeničkou z Krajinky, doporučila mi k tomuhle účelu sadu pastelových per, která bezchybně kryjí a údajně i dlouho vydrží.

Johanna Basford, Tajná zahrada, KIN Mondeluz, bílý Pilot a Posca